Nazval bych to jinak: pojištění je obchod s jistotou
Nazval bych to jinak pojištění je obchod s jistotou, že když dojde k neočekávané události (očekávanou nelze pojistit), tak mě ta událost finančně nepoloží, protože mi ji pomůže z finančního pohledu překlednout pojišťovna, ať už hned, nebo později zpětným plněním.
Takže když vím, že je mi jedno, zda mi někdo ukradne auto nebo zda jej rozmlátím, anebo zda mi někdo jen tak z legrace propíchá pneu, nebudu si jej pojišťovat, nemělo by to smysl.
Když zvládne moje platební karta uhradit náhlý zdravotní problém v cizině nebo nepříjemnou poruchu auta na půli cesty k moři a zaplatit si nutné ubytování v hotelu pro pět osob, pojistka je naprd.
Když vím, že mám na to vybavit si novou domácnost, odškodnit své sousedy, zaplatit si náhradní bydlení po dobu měsíce za to, že v mém bytě vznikne požár třeba chybou v elektroinstalaci, také pojištění nepotřebuji.
Pokud nemám koho ohrozit tím, že odejdu z tohoto světa do věčných lovišť, podobně je pojištění nesmysl.
Když mám dost prostředků na to, abych se postavil na nohy poté, co mě ožralý a nepojištěný řidič-socka, u kterého není co sebrat, sejme na cestě a já budu do konce života na vozíku, nepotřebuji řešit ani úraz.
A pokud mám dostatek vědomostí nebo prostředků, abych si sám zaplatil advokáta, znalecké posudky, soudní poplatky nebo se dokonce sám hájil a zastupoval, až si mě někdo 1x za život nejspíš omylem dovolí zažalovat, což se za 8 let nákladných soudních sporů prokáže, opět nepotřebuji žádnou pojistku.
Ale protože já chci spát klidně a vědomím, že minimálně otázku nečekaných finančních nákladů mám vyřešenou, tak jsem rozumně pojištěný na situace, které by ze životních zkušeností mohly nastat a které bych velmi nerad platil ze svých příjmů nebo snad dokonce z půjčky.
Nikdo mě nenutil, nelákal. Prostě jsem šel a koupil si papír jistoty s vědomím, že možná půjde o vyhozené peníze, ale za ten klidný spánek mi ty peníze stojí