Převzetí dluhu
V tomto případě potřebujete především sehnat kupce, který bude ochoten na sebe převzít vaši hypotéku a pokračovat ve splácení místo vás. Potřebujete k tomu ovšem souhlas banky, takže dříve, než začnete domlouvat jakékoliv podrobnosti nebo podepisovat smlouvy, zajděte za svým hypotečním poradcem. Ten po vás již nebude požadovat nový odhad ceny nemovitosti, protože ten jste mu již dodali ve chvíli, kdy jste šli žádat o hypoteční úvěr. Co však banka na sto procent prověří, je bonita nového kupujícího, tedy potenciálního klienta banky. Ten bude muset předložit informaci o svých příjmech (potvrzení od zaměstnavatele nebo daňová přiznání za poslední dvě zdaňovací období) a banka mu vypočítá minimální měsíční čistý příjem, který musí mít, aby na hypotéku dosáhl. Pokud tohle všechno splní, už nic nestojí v cestě úspěšnému převodu. Hypotéku přejímá nový majitel nemovitosti za stejných podmínek jako ten původní, tedy nemění se ani výše úrokové sazby, ani délka úvěru, výše jistiny nebo doba fixace. V některých případech na tom kupující může dokonce vydělat – pokud si původní majitel bral úvěr v období, kdy byly nízké úrokové sazby (a on je samozřejmě fixoval na dostatečně dlouhou dobu), získá hypotéku s tímto nízkým úrokem. Jak to funguje?
Z prodejní ceny, kterou jste si s kupujícím domluvili, nejprve odečtete částku ve výši dosud nesplacené hypotéky. Rozdíl kupující většinou uhradí v hotovosti. Může samozřejmě využít i hypotéku a pak je postup stejný, jako je uvedeno níže pro případ předčasného splacení. Částka v hotovosti se většinou složí na účet u notáře, případně i samotné banky. Potom se na katastru nemovitostí přepíše prodávaná nemovitost na nového majitele, ovšem zástavní právo zůstává stále ve prospěch banky. S kupujícím banka uzavře dodatek k úvěrové smlouvě a ten se tak stává jejím klientem. Prodávající posléze dostane na svůj účet peníze uložené u notáře nebo banky.

|
|