fixace úrokové sazby

Když jdete žádat o jakýkoliv úvěr, vždy musíte počítat s tím, že po vás věřitel – tedy banka, nebo jiná finanční společnost – bude požadovat určitý úrok. Ten se většinou určuje v procentech z dlužné částky za určité období. Banky poskytující hypotéky je obvykle úročí fixní sazbou na období podle výběru klienta. Toto období bývá dlouhé jeden, tři, pět, deset, patnáct, dvacet, pětadvacet nebo až třicet let. Pokud si tedy někdo zvolí například pětiletou fixaci, má v příštích pěti letech garantován ten samý úrok, jaký byl aktuální v době, kdy o hypotéku žádal. Ví tedy, jak vysoké budou jeho splátky v následujících pěti letech. A banka zároveň ví, kolik peněz od klienta dostane, a může s nimi po celých pět let počítat při svých dalších transakcích.
Období fixace se počítá ode dne uzavření hypoteční smlouvy, pokud si tedy vezmete hypotéku 7. února 2010 a budete fixovat na pět let, fixační období vám bude končit 7. ledna 2015. Některé banky nabízejí klientům i další úrokové sazby. Setkat se můžete např. se sazbou P plus, která je tvořena roční sazbou, jež vyhlašuje ČNB, a odchylkou, kterou stanoví banka. Tato sazba se každoročně upravuje podle aktuální výše sazby vyhlašované ČNB (nazývá se PRIBOR), odchylka pak zůstává pevná vždy po dobu pěti let. Sazba na stejném principu je někdy nazývaná také variabilní.

Která fixace je nejvýhodnější?

Protože však většina lidí žádá o fixní sazby, budeme se věnovat jim. Často se setkáváme s otázkou, jaká fixace je nejvýhodnější. Bohužel to takto nelze zobecnit, protože pro každého může být vhodná jiná délka fixace. A tvrději řečeno - pro někoho může být vhodná právě jen jedna fixace, uzavřením jiné by udělal velkou chybu. Uvedeme si to na příkladu: mladí manželé žádají o hypotéku na byt. Ví, že právě probíhá dědické řízení, a že výhledově získají nemovitost po zesnulém příbuzném, nebo jejich rodiče například plánují v dohledné době prodat svůj byt, odstěhovat se na chalupu a část peněz z prodeje dát mladým. Pokud je tedy reálná šance, že v nejbližších letech přijdete k větším penězům, ze kterých byste mohli část hypotéky splatit, vyplatí se vám sáhnout po roční, tříleté nebo pětileté fixaci (podle výhledu na finance), protože na jejím konci budete moci bance bezúplatně mimořádně splatit část hypotéky.
Jestliže si naopak berete úvěr s vědomím, že nikde žádné větší peníze nezískáte, můžete si klidně vybrat delší fixaci, třeba i třicetiletou – v tomto případě máte totiž jistotu, že se vám po celou dobu splácení nezmění výše splátek a můžete s tímto výdajem dopředu počítat. Pak jsou i tací, kteří se pokoušejí na změně fixace vydělat – úroky se samozřejmě průběžně mění podle aktuální situace na finančním trhu, a tak pokud budete přesvědčeni, že v současnosti dosáhly sazby svého dna, můžete si zvolit co nejdelší fixaci. Naopak, pokud tušíte, že v průběhu roku půjdou výrazně dolů, sáhnete po roční fixaci. Mimochodem, Češi nejčastěji volí pětiletou, případně tříletou fixaci.