k čemu je RPSN dobré

Nejlépe si to ukážeme na příkladu.
Dva subjekty nabízejí půjčku. Kč 20 000 s úrokem 7,9% p.a. (per annum tj. ročně).
Na první pohled jsou tedy nabízeny dvě úplně shodné půjčky a zdá se, že je jedno, pro kterou se rozhodneme. To však nemusí být pravda. To, co se z reklamních materiálů obvykle nedozvíme je, kolik si který subjekt ke své půjčce připočítává. A tak se může stát, že první subjekt si připočítává např. jen poplatek za uzavření smlouvy, kdežto druhý třeba všechny výše uvedené. A to už je panečku rozdíl, to už v žádném případě neznamená, že obě dvě půjčky jsou shodné, jak se na první pohled, bez znalosti konkrétních podmínek poskytovatele, zdálo.
A právě proto je tu to RPSN. Je to exaktně vypočtené číslo (mimochodem podle vcelku velmi složitého vzorce), které v sobě zahrnuje jak již bylo jednou zmíněno, veškeré a to je to klíčové slovo, náklady. A za této podmínky je tedy RPSN číslem, které umožní spotřebiteli lépe vyhodnotit výhodnost nebo nevýhodnost poskytovaného půjčky či úvěru.

Pomocí RPSN jsou tedy půjčky mezi sebou exaktně porovnatelné.
V zájmu zvyšování ochrany spotřebitele je v Česku od 1. ledna 2002 povinnost (s určitými výjimkami) RPSN u půjček a úvěrů uvádět. Pokud poskytovatel tuto povinnost nesplní hrozí mu od dozorových orgánů sankce. Obdobnou povinnost mají i poskytovatelé v ostatních zemích EU, jak vyplývá ze směrnice 98/7/ES.
V praxi se ovšem někteří poskytovatelé úvěrů snaží výši resp. význam RPSN zlehčovat, uvádět je tím nejdrobnějším písmem kdesi v rohu své nabídky, uvádět ve formě RPSN od…. kdy uvedou samozřejmě tu nejnižší hodnotu, prostě dělají vše, aby výši svého RPSN co nejvíce zamlžili. A mají k tomu zřejmě své důvody…
Čtenáři našeho webu bankovnipoplatky.com tedy už teď vědí, k čemu RPSN slouží, jak ho využít při porovnání nabídek úvěrů od různých poskytovatelů a jak si vybrat pokud možno tu nejvýhodnější.