7. Podle teritoria poskytnutí:

vnitrostátní,
zahraniční,
mezinárodní.

5. podle způsobu zajištění návratnosti:

úvěr bianco (bez zajištění),
směnečný úvěr

zejména úvěr eskontní, spočívající v tom, že banka od majitele odkupuje směnky před lhůtou jejich splatnosti; tento druh úvěru bývá nazýván také úvěr negociační.

Do této kategorie patří též úvěr akceptační. Ten banka poskytne tak, že na žádost výstavce směnky cizí směnku akceptuje, a tímto akceptem se dostává do pozice hlavního dlužníka vůči majiteli směnky a věřitelem vůči tomu, kdo na ni směnku vystavil. Formou akceptačního úvěru je též úvěr remboursní.

úvěry lombardní (zástava movité věci a jmenovitě pak vybraných cenných papírů),
ručitelské

určitá forma bankovní záruky třetí osobě, že pokud se dlužník dostane do finanční tísně, uhradí banka tento závazek. Takový úvěr se poskytuje jen prvotřídním klientům, u nichž riziko insolvence je relativně nízké.

hypoteční úvěry (zástava nemovitého majetku, který je zpravidla předmětem úvěru).
6. Podle techniky poskytování a splácení úvěru:

úvěr na úvěrovém účtu,
kontokorentní úvěr

Jeho základem je kontokorentní účet, což je účet smíšený – běžný a úvěrový; jsou-li peněžní výdaje klienta větší, než je zůstatek na jeho běžném účtu, dostává se do mínusu (tzv. debetu). Toto debetní saldo představuje poskytnutí kontokorentního úvěru, přičemž výhodou je, že lze čerpat prostředky v rámci schváleného limitu dle potřeby, úroky se platí za skutečně čerpanou částku na konci každého kalendářního měsíce, pokud není smluvně dohodnuto jinak,

revolvingový úvěr,

který se automaticky obnovuje v původní výši v rámci schváleného limitu sjednaného mezi bankou a dlužníkem, jakmile dlužník část úvěru splatí.

3. Podle účelu, na který se poskytují:

provozní,
na zásoby,
na pohledávky
investiční,
exportní,
importní,
překlenovací,
spotřební,
na management buy-out,
vyplacení společníků apod.
4. Podle doby, na jakou jsou poskytovány:

krátkodobé (do 12 měsíců)
střednědobé (nad 12 měsíců do 5 let)
dlouhodobé (nad 5 let)
Dělení úvěru na krátkodobé, střednědobé a dlouhodobé vychází z kontinentální teorie a praxe. Anglo-saská teorie a praxe používá dělení pouze na krátkodobé (do 12 měsíců) a dlouhodobé (nad 12 měsíců).

Bankovní úvěr rozlišujeme z těchto základních hledisek (pro lepší zapamatování je vždy dobré použít tuto základní poučku – kdo, komu, na co, na jak dlouho a pak to ostatní):

1. Podle subjektu, který úvěr poskytuje:

bankovní,
obchodní,
konsorciální,
vládní apod.
2. Podle subjektů, které jsou příjemci úvěru:

podnikatelské,
občanské,
veřejné (státní či komunální).